Jestliže hlavní roli hrají strany v parlamentu, zužuje to „hrdlo účasti veřejnosti na politice“.
„Je zřejmé, že jen s reprezentativní demokracií nelze vystačit. Je nutno ji systematicky a účinně doplňovat demokracií participativní a přímou.“
„Racionální odpovědí je otevírat a posilovat všechny možnosti vstupu lidí do veřejné politiky jak angažováním v politických stranách a zastupitelských sborech, tak činností v občanských sdruženích a iniciativách, ale i prostřednictvím veřejných slyšení, diskusí, referend, zasíláním peticí apod.“ Velký význam má také zavádění elekronického hlasování a rozvoj digitální demokracie.
„Velké poslání může mít – zejména v dlouhodobé perspektivě – co do obsahu i metod moderně a atraktivně pojatá občanská výchova, celoživotní politické vzdělávání.“
Strany by měly „vést ke stranickému vzdělávání ve společenských vědách, diferencovanému podle potřeb a možností členů a věcné problematiky organizací.“
„Platí-li ovšem úměra, že čím neodpovědnější občané, tím neodpovědnější také vlády, pak to do budoucna vytváří velmi nebezpečnou situaci.“
„Naše dnešní způsoby vládnutí neobstojí tváří v tvář vývojovým potřebám země ani globálním civilizačním výzvám, před nimiž stojíme. O to důležitější je, aby si jak občané, tak politická reprezentace země plně uvědomili význam dlouhodobé kultivace podmínek dobrého vládnutí (good governance) v zájmu zvyšování kvality života naší i budoucích generací. A aby tomuto poznání přizpůsobila politická reprezentace i svůj rejstřík priorit.“ (M. Potůček)