Manažerské shrnutí
Předkládaná studie navazuje na základní programové dokumenty ČMKOS [1] vypracované v posledních letech. Českomoravská konfederace odborových svazů v ní komplexně formuluje svůj negativní postoj k současnému ekonomickému modelu České republiky a zároveň přichází s návrhem na jeho zásadní změnu. ČMKOS považuje hospodářský model nízkonákladové ekonomiky uplatňovaný v České republice od počátku 90. let minulého století za model škodlivý, model znemožňující reálnou konvergenci ČR k vyspělým zemím, model závislé rozvojové země.
Oběť, kterou čeští zaměstnanci přinesli transformaci české ekonomiky, byla politickými elitami promarněna. Ekonomické a sociální reformy vytvořily z ČR závislou rozvojovou zemi. Po třiceti letech od zahájení ekonomické transformace dosahuje úroveň hodinových mezd jen necelé třetiny úrovně vyspělých sousedů. Současná hospodářská politika nedává žádnou záruku ekonomické a sociální konvergence ČR k nejvyspělejším zemím Evropské unie v přijatelném čase. Vyrovnání mzdových úrovní s nejbližšími vyspělými sousedy by i při současných tempech trvalo přinejmenším dalších 80 let, jedná se o perspektivu natolik vzdálenou, že její realizace je velmi nepravděpodobná.
Ani pokračování současného pozitivního trendu mzdové konvergence (z let 2014–2017), podpořené navíc posílením kurzu české koruny vůči euru o 10–30 %, fakticky nenabízí časově srozumitelnou perspektivu vyrovnání nákladů práce s našimi vyspělými sousedy během jednoho lidského života. Konvergence ČR vůči nejvyspělejším zemím EU nemá v oblasti mezd (nákladů práce) při současném směru a struktuře české ekonomiky smysluplné východisko. Modelové propočty jasně naznačují, že se česká ekonomika ocitá v pasti středního příjmu. Jedinou šancí pro ČR, jako středně vyspělou zemi s dlouhou průmyslovou tradicí, je rychle a zásadně změnit svou hospodářskou politiku – svůj hospodářský model, jinak v této pasti zůstane uzamčena natrvalo.
Bezprostředním cílem politiky ČMKOS je zmírnit negativní dopady modelu nízkonákladové ekonomiky (levné práce) v České republice.
Co to znamená?
Změnit nespravedlivé rozdělení přidané hodnoty
Čeští zaměstnanci svými nízkými mzdami fakticky subvencují velmi vysokou ziskovost firem působících na českém území, celkový objem této „subvence“ dosáhl za období 1991 až 2017 hodnoty 4,5 bilionu korun.
V ČR existuje poměrně výrazný prostor pro rychlejší růst mezd než produktivity práce, aktuálně se pohybuje na úrovni minimálně 8 procentních bodů.
Zamezit nekontrolovanému přílivu levné pracovní síly ze zahraničí
Pokud dovoz pracovní síly do ČR poroste současným tempem, zmizí v dohledné době na trhu práce převis poptávky a mzdová konvergence se výrazně zpomalí.
Se zpomalením či poklesem ekonomiky nedochází úměrně k úbytku migrantů na českém trhu práce, ti na něm naopak zůstávají a konkurují domácím zaměstnancům, to se projevilo již v krizi 2009–2013.
Český trh práce je vůči zahraničním pracovníkům nejliberálnější ze všech států SVE, podíl cizinců na celkové zaměstnanosti 12,5 % dosažený v roce 2018 v ČR je nebývale vysoký. Podle opakujících se vyjádření z českých podnikatelských kruhů existuje v ČR údajná potřeba dovozu dalších 400 tis. cizinců. Pokud k tomu dojde, dosáhne počet cizinců na pracovním trhu ČR cca 1,1 mil. osob – více než 10 % celkového obyvatelstva ČR (bez rodinných příslušníků) a 21 % celkové zaměstnanosti.
Masívní dovoz levné pracovní síly vyvolává a zesiluje nejen bezpečnostní rizika (výrazná koncentrace v některých regionech, odlišná demografická struktura, napojení zločineckých skupin, ilegální migrace) a zdravotní rizika (zavlečení některých v ČR vymýcených nemocí), ale i politická rizika (nárůst xenofobie a posílení radikálních hnutí).
Zkrátit extrémně dlouhou a zdraví škodlivou pracovní dobu v České republice
Délka pracovní doby je jedním ze základních ukazatelů vyspělosti země a výkonnosti jejího ekonomického modelu. Nejvyspělejší země EU s intenzívním charakterem ekonomického růstu jsou země s nejkratší pracovní dobou, extenzivní růst ekonomiky je charakteristikou méně vyspělých nízkonákladových ekonomik, které zvyšují svůj výkon vyšší zaměstnaností připadající na jednotku vytvořeného produktu a prodlužováním odpracované doby.
Na druhé straně dlouhá pracovní doba tlumí negativní sociální důsledky plynoucí z velmi nízkých hodinových mezd, jde však o řešení zoufalé, narušující nejen osobní a rodinný život zaměstnanců, ale při dlouhodobém přetěžování jejich organismu i zdraví či život.
V délce pracovní doby leží mezi ČR a vyspělými zeměmi EU zhruba padesátiletá propast, v roce 2017 dosáhla průměrná délka odpracované doby na zaměstnanou osobu hodnoty 1784 hodin a byla tak oproti SRN v ročním vyjádření delší téměř o třetinu. Pracovní doba, kterou odpracuje český zaměstnanec oproti německému zaměstnanci za celý svůj pracovní život, je delší o 11 let.
Výrazně posílit systém sociálního partnerství a kolektivního vyjednávání [2]
Posílit roli Rady hospodářské a sociální dohody v předcházení a řešení sociálních konfliktů.
Zvýšit podporu vyjednávání kolektivních smluv vyššího stupně a jejich rozšiřování.
Zvýšit podporu kolektivního vyjednávání o platech ve veřejném sektoru.
Zajistit pravidelnou valorizaci minimální mzdy.
Posílit účast zástupců zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností.
Zásadním směrem politiky ČMKOS je odstranění modelu levné práce v ČR a jeho nahrazení modelem podpory moderního rozvoje. Klíčové podmínky úspěšné změny hospodářského modelu ČR jsou:
prosazení národní dohody o spolupráci hlavních politických stran, sociálních partnerů a převážné části společnosti na zásadních ekonomických a společenských změnách,
intenzívní boj proti korupci, organizovanému zločinu, daňovým únikům, praní špinavých peněz a práci na černo, lichvě a lichvářům,
zpracování projektu změny hospodářské strategie ČR.
Představa ČMKOS o změně hospodářské strategie ČR
Posílit úlohu státu, formulovat a prosadit klíčové infrastrukturní projekty
rozvinout kvalitní sítě rychlého internetu a optické sítě po celé zemi jako základ rozvoje digitalizace;
rozvíjet jadernou energetiku a s tím spojený energetický průmysl;
připravit a realizovat projekty rozvíjející vodní dopravu v ČR v ose Vltava – Labe – Severní moře, Dunaj – Odra – Baltské moře;
realizovat projekty zaměřené na zadržování a úsporné hospodaření s vodou (a bojem proti suchu) a zalesňování;
realizovat projekty vysokorychlostní železnice.
Podpořit školství, výzkum, vývoj
podstatně zvýšit podporu technickému školství od učňovských škol přes střední technické školy až po vysoké školy – cestou je zavést duální odborné vzdělávání;
podstatně zvýšit podporu výzkumu a vývoji s cílem zvýšit podíl vývozu technologií v českém exportu;
k podpoře exportu českých technologií založit státní exportní společnost;
koordinovat rozvoj vědeckotechnických parků a inovačních center;
do rozvoje vědy a výzkumu směrovat výrazný příliv peněz za podmínky změny způsobu jeho řízení a výrazného zefektivnění.
III. Podpořit další klíčové oblasti
zcela změnit dosavadní podporu českého zemědělství s cílem zvýšit podíl tuzemských potravin na spotřebě na 80–90 %;
podpořit malé a střední podnikání – k tomu přeměnit dosavadní ČMZRB, nebo vytvořit novou banku poskytující reálnou podporu začínajícím podnikatelům a segmentu malých a středních firem;
podpořit rozvoj cestovního ruchu, zajistit koordinovaný přístup (rezortu, krajů, obcí) a výrazné zkvalitnění;
podpořit rozvoj nájemního bydlení – výstavba nejméně 50 tis. bytů v nájemním bydlení se sníženým nájemným (podobné systémy s nižším nájemným fungují v západní Evropě, např. ve Francii).
Nastolit pořádek a spravedlnost v oblasti veřejných financí
úměrně úkolům uvedeným v předchozích bodech zásadním způsobem restrukturalizovat veřejné finance České republiky a její daňový systém;
v daňovém sytému nastolit pořádek a zajistit elementární daňovou spravedlnost;
na straně příjmů změnit strukturu daňového sytému a posílit přímé daně, daně majetkové a zavést daňovou progresi;
zrovnoprávnit všechny daňové poplatníky (řešit distorzi ve zdanění mezi zaměstnanci a OSVČ);
rozšířit daňové základy ve všech daňových okruzích;
řešit zneužívání vnitrokoncernových (transferových) cen a poskytování služeb uvnitř skupiny za účelem daňové optimalizace;
vypracovat a realizovat komplexní program boje proti stínové ekonomice, práci načerno a daňovým únikům;
na straně výdajů provést podrobný audit všech výdajových položek všech částí veřejných financí a na základě tohoto auditu a zvolených priorit uvážlivě redukovat výdajovou stranu veřejných rozpočtů.
Autorský kolektiv studie: Martin Fassmann, Martin Myant, Tomáš Pavelka, Ilona Švihlíková, Radim Hejduk, Kateřina Smejkalová, Josef Středula
Poznámky
1) V těchto studiích byly na základě podrobných analýz formulovány zásadní programové přístupy největší odborové centrály v ČR jak k jednotlivým sektorovým politikám (rozpočtová, měnová, daňová, mzdová a sociální), tak i k hospodářské politice ČR jako celku. Jde o dokumenty „Vize ČMKOS pro Českou republiku“, 2012, „Vize změny hospodářské politiky“, 2015, „Snižování tzv. nemzdových nákladů práce“, 2016, „Přínosy a náklady přistoupení ČR k eurozóně“, 2017, „Dlouhá pracovní doba a nízké mzdy – dvě tváře hospodářského modelu ČR“, 2018.
2) Vliv kolektivního vyjednávání na zkracování pracovní doby a růstu mezd je nepopiratelný, ve firmách, kde v roce 2017 probíhalo kolektivní vyjednávání, byla oproti firmám bez kolektivního vyjednávání roční mzda v průměru vyšší o 33 834 korun a roční pracovní doba kratší o 46 hodin.