Samozřejmě, také výdajová stránka státního rozpočtu bude letos deformována uplatněním nejrůznějších programů na podporu podnikání, zaměstnanosti atd.. Anonce ministryně financí, že letošní schodek může dosáhnout až 500 mld. Kč je možná přehnaná, ale vlastně nikoho příliš nevyděsila. Vládou, tedy zejména premiérem, ministrem obchodu či ministryní financí nominovaní odborníci do vládního orgánu NERV, zatím nevyprodukovali žádný ucelený materiál, žádnou koncepci, jakým směrem by se měla vláda ubírat, aby nastartovala hospodářský růst země. A nejen to, aby restrukturalizovala českou ekonomiku, modernizovala jí, aby se během několika málo let vyrovnala nejvyspělejším ekonomikám světa.
Nynější krize není reakcí na nějaké zásadní makroekonomické problémy a nerovnováhy, jako byla velká krize 30. let. Pokles způsobila karanténní opatření.
Čína, ale také např. Jižní Korea, tedy země, v nichž skončila pandemie zhruba o 2 měsíce dříve než v Evropě, již roztočily kola svých ekonomik. V těchto zemích již došlo k oživení průmyslu, roste poptávka po službách a dokonce i po zboží dlouhodobé spotřeby (auta). Čína jako „dílna světa“ představuje zhruba pětinu světové průmyslové výroby a má tedy velmi zásadní význam pro oživení světového hospodářského růstu. Další zemí, která má mimořádně zásadní význam pro vývoj světové ekonomiky, jsou Spojené státy. Je otázka, zda a kdy se oživí americká ekonomika, v níž přes obrovské finanční injekce, které schválil Kongres na návrh vlády, je momentálně 40 mil. nezaměstnaných. A zdá se, že ani pandemie koronaviru zatím není v USA, hospodářsky nejsilnější zemi světa, zkrocena.
Všeobecně byla vládami zemí Západu, na rozdíl od minulosti opuštěna politika rozpočtových škrtů, která dosud provázela prakticky každou recesi. I u nás v letech 2011 – 2013 vedla politika rozpočtových škrtů, prováděná Nečasovou a Kalouskovou vládou, ke stagnaci či dokonce k poklesu české ekonomiky. Zájem států a v našem případě celé Evropské unie je, ve zkratce řečeno, proinvestovat se z krize.
Reakce vlád a centrálních bank je podstatně poučenější, rychlejší a masivnější. Intervence do ekonomiky k oživení hospodářství využívají ve svých státech jak levicové, tak pravicové vlády. Centrální banky pumpují do hospodářství likviditu a snaží se o snižování úrokových měr k nule anebo dokonce do záporných hodnot.
Krizová situace v hospodářství je příležitostí k prosazování technologické revoluce, digitalizace, automatizace a robotizace.
Systémy v oblasti zdravotnictví jsou po krizi nastaveny tak, aby zvládly další vlnu koronavirové pandemie anebo jiné pandemie.
Kde hledat potřebné zdroje?
V každém případě je možné hledat finanční zdroje, tedy příjmy státního rozpočtu zejména z nových daňových příjmů. Například uvalení zvláštní daně na vývoz dividend do zahraničí ve výši např. 15%, počínaje rokem 2022. Otevřít debatu na téma progresivního zdanění uplatněného počínaje rokem 2022. To samozřejmě znamená zavedení sektorové daně, a to zejména u firem s charakterem oligopolu anebo s významným podílem na trhu.
A hlavní cíle programově prosazované v české ekonomice?
Mělo by to být nasměrování české ekonomiky k její pestřejší struktuře, dále urychlení digitalizace, robotizace a technologické revoluce a využívání strojů s umělou inteligencí.
Rozvoj nanotechnologií, uplatnění opatření k větší diverzifikace českého exportu. Na druhé straně podpora rozvoje lokální a komunitní ekonomiky, podpora soběstačnosti ve výrobě potravin a intenzivní boj proti suchu.
Podpora decentralizované výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Jaké vidím hlavní úkoly?
1) Otevřít ve vládní koalici neprodleně debatu na téma progresivního zdanění.
- použití zvláštní daně na vývoz dividend do zahraničí (investice uskutečněné jednotlivými zahraničními investory v ČR, by mohly být odečitatelnou položkou od této zvláštní daně).
- zavedení daně z finančních transakcí.
- zavedení mezinárodních registrů finančních aktiv v rámci boje proti daňovým rájům.
2) Po rychlé debatě v koalici přistoupit k redukci zbytných položek státního rozpočtu v tomto i v následujících letech.
3) Uskutečnit v následujících dvou až třech letech, jako reakci na recesi českého i evropského hospodářství, masivní investice do dopravní infrastruktury. To znamená urychlení výstavby dálnic a dokončení základní dálniční sítě a urychlení výstavby vysokorychlostních železnic. Oba tyto úkoly si vyžádají vynaložení několika set miliard korun.
4) Podpořit rozsáhlé a investičně náročné projekty ve vodohospodářské oblasti, směřující k zadržování vody v krajině a tedy k boji proti suchu. Propojování vodárenských soustav v rámci republiky, vytváření nových rybníků, výstavba nových přehrad. To vše s cílem bránit odtoku vody a její další využití zejména pro vodárenské účely a k zajištění dostatečného průtoku vody v tocích a k potřebným závlahám. Podle možnosti to vše kombinovat s instalací malých i větších vodních elektráren.
5) Je nutné posilovat investice státu i soukromého sektoru v oblasti rostlinné i živočišné výroby, směřující k posílení soběstačnosti ve výrobě potravin. Jde o navýšení produkce vepřového masa, v jehož výrobě není republika soběstačná, dále produkce drůbeže, v níž není republika soběstačná a také ryb. A toto vše propojit s posilováním podmínek pro zásobování zblízka. Uplatnit požadavky na zlepšování kvality půdy.
6) Stimulem, i když z hlediska objemu pochopitelně méně významným, nežli je výstavba dopravní infrastruktury, může být rozvoj komunální bytové výstavby zajišťovaný neziskovými společnostmi pro bydlení v gesci obcí. Pro tento účel je třeba schválit zákon, který by umožnil během několika málo příštích let dosáhnout výstavby deseti až patnácti tisíc komunálních bytů ročně.
7) Ministerstvo financí by mělo konečně provést rychlou revizi položek redukujících daňový základ v zákoně o dani z příjmu. Zároveň však – počínaje rokem 2021 – uplatnit stoprocentní odpisy modernizačních investic splňující náročné požadavky technologické revoluce.
Jaké jsou zdroje financování?
- státní rozpočet, jeho běžné i cizí zdroje, tedy výnosy z prodeje státních cenných papírů
- dále finance z evropských fondů
- finance z nového záchranného plánu Evropské komise