Systém naší výroby a spotřeby je neudržitelný a zásoby surovin na naší planetě se výrazně snižují. Podle prognóz dosáhne do roku 2050 světová spotřeba takové úrovně, že budeme potřebovat planety tři. 139 Enormní množství odpadu navíc skrze emise skleníkových plynů výrazně přispívá ke klimatické krizi. 140 Dnešní ekonomický systém je postaven na lineárním využívání surovin „vezmi-vyrob-použij-vyhoď“. Výrobky mají velmi krátkou životnost a spotřebovávají se v nezdravě rychlém tempu, za vzniku miliard tun odpadu. Jak suroviny, tak výrobky ke koncovému spotřebiteli navíc často putují tisíce kilometrů. To způsobuje nebývalou zátěž na životní prostředí a klima, ale i na obyvatele a obyvatelky, kteří žijí v místech těžby surovin nebo v blízkosti neekologického zpracování odpadů (např. u skládek). Je klíčové zavést takové mechanismy, které povedou ke snižování spotřeby a k rozumnému využívání zdrojů a surovin. Jakákoli výroba a spotřeba jednorázových a neopravitelných výrobků vede k nadměrnému zatěžování planety.
Přechod na cirkulární ekonomiku (také označovanou jako oběhová), čili ekonomiku, která dokáže stoprocentně zpracovat to, co dnes považujeme za odpad, a zároveň maximálně šetřit přírodní zdroje, musí být nutnou součástí bezuhlíkové budoucnosti. Cirkulární ekonomika znamená přechod z lineární ekonomiky na co nejdůslednější uzavírání cyklů surovin, materiálů a živin. Odpad je vnímán jako zdroj, který chceme využívat v maximální možné míře a co nejdéle. Nejedná se proto o pouhé zdokonalování recyklačního systému, ten je pro současný klimatický a ekologický rozvrat planety nedostačující. Pro uhlíkovou neutralitu do roku 2040 nestačí jenom energetická transformace a přechod na obnovitelné zdroje energie, potřebujeme také změnit systém výroby, těžby a využití zdrojů. 141 Přechod na cirkulární ekonomiku s sebou nese i rozvoj místní ekonomiky a pracovních míst. Opětovné využívání výrobků vytváří podle studií až třicetinásobek pracovních míst oproti konvenčnímu skládkování. 142
KONTEXT: SKLÁDKOVÁNÍ MÁ U NÁS PŘEDNOST PŘED OPĚTOVNÝM VYUŽÍVÁNÍM
Celosvětově se v roce 2019 spotřebovalo 92 miliard tun surovin. Jenom 8 miliard tun se však dostalo zpátky do oběhu ve formě opětovného využití, ze zbytku se stal odpad. 143 Samotné státy Evropské unie produkují přibližně 2,5 miliardy tun odpadu ročně, z čehož více než polovina polovina končí na skládkách nebo ve spalovnách. 144 Zatímco na evropské úrovni je již připraven ambiciózní Akční plán pro oběhové hospodářství, 145 Česká republika nemá ucelenou strategii, propojující odpadové hospodářství s klimatickou politikou a implementací evropské vize cirkulární ekonomiky. Nový zákon o odpadech například navrhuje zákaz skládkování posunout místo slibovaného roku 2024 až na rok 2030. 146 Současně se objevují plány na výstavbu nových spaloven, zařízení na likvidaci odpadů pomocí nových technologií, jako je třeba pyrolýza či aktivně propagovaná chemická recyklace ze strany výrobců plastů. Tyto technologie spalují odpad či ho přeměňují na palivo za vzniku dalších extrémně toxických vedlejších produktů, jako jsou dioxiny. 147 Zákon také ani zdaleka nezohledňuje nutnost přechodu na cirkulární ekonomiku, jeho obsahem je zejména třídění odpadů a před omezováním vzniku odpadů a znovuvyužíváním materiálů také neadekvátně zvýhodňuje jejich spalování, které představuje zásadní překážku na cestě k cirkulární ekonomice. Tento přístup adekvátně nereaguje na hloubku současné klimatické krize.
Cirkulární ekonomika má daleko přesahující implikace mimo recyklaci odpadu. Obsahuje například změny designu produktů k jejich opravitelnosti, využitelnosti a celkovému prodloužení jejich životního cyklu, změny procesů ve stavebnictví (materiálové banky, využití odpadních a obnovitelných zdrojů jako stavebních materiálů, prodlužování životního cyklu budov, modularity či digitalizace materiálových databází) nebo regenerační procesy v zemědělství (omezení plýtvání jídlem, organická hnojiva, lokální produkce, atp.) a v neposlední řadě i podpora nových ekonomických modelů, které míří na sdílení a využívání zdrojů, služeb a produktů na maximum, nežli k jejich jednorázovému použití. 148 I na české úrovni by přitom podpora cirkulární ekonomiky znamenala rozvoj lokálních podniků a pracovních míst. Evropská unie odhaduje, že pokud se na celounijní úrovni aplikuje její návrh zavedení cirkulární ekonomiky, stimuluje to vznik až 700 000 nových pracovních míst do roku 2030. 149
1. ZDANĚNÍ NEBO ZVÝŠENÍ DANÍ Z VYUŽITÍ PRIMÁRNÍCH SUROVIN
Hodnota primárních surovin (čili surovin, které vznikly přírodními procesy bez lidského zásahu) musí odrážet to, co je potřeba do nich při těžbě vložit, včetně škod a následků: například dopady na životní prostředí, energetickou náročnost těžby, nedůstojné pracovní podmínky apod. Zvýšení cen primárních surovin bude firmy motivovat ke snaze opětovně suroviny využívat. Společně s tímto opatřením by mělo dojít také ke stopnutí dotací na primární suroviny či fosilní paliva. Souběžně s těmito kroky je důležité snížit zdanění práce, která souvisí s opravami a znovuvyužíváním produktů a surovin nebo daňové zvýhodnění procesu recyklace. Zavedení daní z těžby písku, štěrku, vápence anebo jiných materiálů zavedly z důvodu ochrany životního prostředí například Dánsko, Velká Británie nebo Švédsko. 150
2. UHLÍKOVÁ DAŇ NA SUROVINY/VÝROBKY
Dálková přeprava zboží či využití primárních místo obnovitelných a sekundárních surovin se významně podílí na emisích skleníkových plynů a přispívá ke klimatické krizi. 151 Do cen výrobků a surovin, které k nám putují přes polovinu planety, je potřeba započítat ve formě uhlíkového cla i tuto externalitu. Toto opatření zvýhodní ty suroviny a výrobky, které jsou získávány již z druhotných zdrojů, podpoří trh s recyklátem nebo ty produkty, které budou vyrobeny a zpracovávány z místních zdrojů. Navíc zpracovávání v místě přinese nová pracovní místa. Zejména stavební průmysl, v němž se tvoří enormní množství odpadu, 152 by toto opatření mohlo motivovat k využívání lokálních, odpadních a/nebo obnovitelných zdrojů jako stavebních materiálů.
Podobný systém zdanění má v plánu zavést Evropská unie. Jaká bude její konkrétní podoba však ještě není zřejmé. 153
3. PODPORA VYUŽITÍ RECYKLÁTŮ A ELIMINOVÁNÍ NERECYKLOVATELNÝCH PRODUKTŮ A ODPADŮ
Míra opětovného využití výrobků a odpadů je velmi nízká. Cirkularita dosahuje podle výzkumů celosvětově jenom 8,6 %. 154 Velká část výrobců (dobrou ukázkou je módní průmysl) staví své podnikání na rychlém zastarávání věcí a vysoké kazivosti. Odpovědnost za to, aby se suroviny zpracovávaly co nejšetrněji k životnímu prostředí i ke klimatu a aby se výrobky nekazily, by měl nést výrobce/dovozce, ne společnost. Průmysl je potřeba motivovat k rozšíření své odpovědnosti. To se dá formou zavádění poplatků nebo také tzv. ekomodulací (platba výrobce odpovídající nákladům za sběr, třídění a recyklaci jeho výrobku). Další možností je zavádět další EPR schémata (tj. schémata pro rozšířenou odpovědnost výrobce): například legislativně rozšířit povinnost zpětně odebírat další typy produktů (použitý nábytek, pleny, textil atd.). Dál je důležité změnit principy fungování dnešních EPR schémat tak, aby byly motivací k předcházení vzniku odpadu a reálné recyklaci.
4. PODPORA EKODESIGNU VÝROBKŮ
Formou certifikací podporovat ekodesign v jeho širším pojetí. Je potřeba legislativně ukotvit ekodesign jako způsob výroby, v němž se klade ohled na životní prostředí a klima od jeho vzniku po jeho zánik. Čili nezohledňovat jako doposud jenom jeho spotřebu energie, ale také vhodnost výrobků pro klimaticky neutrální a netoxické oběhové hospodářství účinně využívající zdroje vč. podpory výrobků, které odstraňují CO2 z atmosféry.
5. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY PRO KLIMA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Veřejné zakázky na úrovni státu, krajů i obcí jsou silným nástrojem, jak podporovat firmy, které zohledňují dlouhověkost a kvalitu výrobků, stejně jako jejich následné zpracování po skončení jejich životnosti. Ať již se jedná o veřejné zakázky v dopravě, zemědělství, nebo stavebnictví, musí státní i obecní politiky upustit od často jediného kritéria výběru — ceny — a soustředit se i na další, důležitější, aspekty poptávané služby. Je potřeba do právních předpisů navrhnout minimální kritéria pro zelené veřejné zakázky a monitorovat jejich zavádění. Seznam ekologických kritérií při výběru firem využívá Vídeň. Jedním z kritérií pro veřejné zakázky je také použitý materiál nebo opravitelnost. Tato kritéria jsou závazná pro všechny městské instituce. 155[/simple_tooltip
6. INVESTICE MUSÍ ODRÁŽET HIERARCHII NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Z pohledu dalších státních i lokálních investic do nakládání se zdroji a do odpadového hospodářství musí směrovat nejvyšší částky do prevence vzniku odpadů a rozvoje jeho opakovaného použití, nižší do recyklace (včetně kompostování) a nejnižší do bioplynek jakožto způsobu zpracování biologického odpadu.
Žádné dotace přitom nesmí směřovat do rozvoje nakládání se směsnými odpady a skládkování.
7. PODPORA LEPŠÍHO NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM
Nakládání s odpadem musí být ekologičtější a méně emisně náročné. Kromě investic do jeho minimalizace je také nutné co nejdříve omezit jeho nejškodlivější formy: skládkování a spalování. Ukončení skládkování by se nemělo odkládat až na rok 2030, jak to navrhuje nový zákon o odpadech, měl by nastat mnohem dřív. 156 Společně se zákazem skládkování by se měla přestat dotovat výstavba spaloven. Spalovny nepředstavují alternativu ke skládkám — podílejí se na znečišťování ovzduší a životního prostředí (voda, půda), přispívají k emisím skleníkových plynů a vytvářejí také nebezpečný odpad (popílek), který nezbývá než skládkovat. Naopak spalování odpadů by stejně jako skládkování mělo být adekvátně zpoplatněno a poplatky by měly každý rok narůstat, aby byly obce motivovány k lepší recyklaci. V Rakousku je například skládkování zdaněno již od roku 1989 s pravidelným navyšováním
(mezi lety 2001 a 2010 se poplatky zvedly až o 50 %). 157 Skládky tvoří v Rakousku 3 % z objemu zpracování odpadu (v ČR je to 9,4 %). 158 Oproti tomu je potřeba naplňovat recyklační cíle vycházející ze směrnic Evropské unie, které adekvátně reagují na problém enormního vzniku odpadů.
Změnit přístup je nutné také k organickému odpadu jakožto článku cyklu živin, který je nutné navracet do půdy a tím ji zkvalitňovat. Je potřeba podporovat kompostování na obecní i komunitní úrovni, například dotacemi na kompostéry nebo budováním obecních kompostáren. Zatím se na žádné úrovni neřeší ani využití lidských výměšků ve formě kompostovacích toalet, ty při dobrém zpracování mohou rovněž sloužit jako půdní hnojivo. Současný systém infrastruktury s odpadními vodami s takovým cyklem živin nepočítá a spíše problém komplikuje. Je potřeba připravit plán, jak tuto infrastrukturu proměnit na více cirkulární a udržitelnou.
8. PODPORA ROZVOJE SDÍLENÉ EKONOMIKY
Sdílená ekonomika, čili ekonomika postavená na (často nepeněžní) směně, má silný potenciál podporovat úsporu materiálů a výrobků. Dá se podpořit skrze vznik veřejných sdílecích online platforem nebo skrze různé lokální projekty typu půjčovny nářadí a zahradnických pomůcek, prostory pro výměnu nábytku, vybavení a oblečení nebo rozvoj místních knihoven. Zároveň je však potřeba zamezit rozmachu na zisku založených online platforem typu Uber, které např. obcházejí zákoník práce. Bezplatná půjčovna věcí funguje v malém měřítku v Praze pod názvem Library of Things a nově také v Brně jako Knihovna věcí. Obě jsou provozovány spolky.
9. CO NEJRYCHLEJI IMPLEMENTOVAT EVROPSKÝ AKČNÍ PLÁN PRO CIRKULÁRNÍ EKONOMIKU A NAPLŇOVAT HO
Plán pro rozvoj cirkulární ekonomiky již na evropské úrovni existuje. Je potřeba začít s jeho rychlou implementací do české legislativy a zaváděním kroků k přechodu na cirkulární ekonomiku popsaných v dokumentu.
10. PODPORA INVESTIC DO VÝROBKŮ A TECHNOLOGIÍ UKLÁDAJÍCÍCH UHLÍK
Kromě tlaku na snižování emisí u výroby a nakládání s odpady je také potřeba rozvíjet technologie a design výrobků, které ukládají uhlík. Jednou z cest je např. v rozumné míře podpora výstavby dřevostaveb (dlouhodobé skladování uhlíku) nebo opětovné použití a ukládání uhlíku v produktech. Státní investice by měly být nasměrované do podpory výzkumu a vývoje těchto možností. Toto opatření je ve snaze o bezuhlíkovou společnost spíše doplňkové.
GARANT A GARANTKA KAPITOLY:
Ivo Kropáček, Hnutí DUHA
Karolína Brabcová, Arnika